Sobota, Srpen 24

Anne Lauvergeonová vyjádřila zájem zůstat prezidentkou Arevy i na druhé období

„Jaderná madame“ Anne Lauvergeon je mezi šéfy jaderných korporací jako žena raritou. Zda jí také zůstane, se rozhodne v nejbližších měsících.

Ve středu uveřejnil list Le Monde článek s podpisem „jaderné madam“ Anne Lauvergeonové, v němž uvádí, že hodlá řídit největší jadernou korporaci na světě i po druhé období: „Chtěla bych získat nový mandát na vedení Arevy“.

Její smlouva s Arevou končí v červnu příštího roku a v současnosti je pozice „jaderné Anny“, jak se jí přezdívá v zahraničním tisku (angl. Atomic Anne), poměrně nejistá – už několikrát ve Francii zazněly výzvy k jejímu odvolání, argumentované tím, že údajně její vinou prohrála Areva několik významných tendrů jak na domácí, tak i na mezinárodní půdě (konkrétně například ve Spojených arabských emirátech).

Anne Lauvergeonová se narodila 2. srpna 1959 v Dijonu v rodině historika. Sama o sobě několikrát uvedla, že její láskou od dětství byly doly, šachty a těžba, a podle toho se zpočátku odvíjela kariéra budoucí „8. nejmocnější ženy světa“ podle časopisu Forbes. Absolvovala École Normale Supériure, nejznámější elitní vysokou školu Francie, a získala magisterský titul v oboru fyzika, poté inženýrskou atestaci na neméně elitní Corps des Mines, vzdělávacím centru v oborech těžby a hornictví, přidruženém k orgánům francouzské státní správy. Svou kariéru začala jako inženýr-ocelář v Kanadě, poté pracovala ve francouzském ocelářském gigantu Usinor. V roce 1984 řídila Institut pro studium bezpečnosti chemického průmyslu pod hlavičkou francouzského výboru pro jadernou energii. Poté od roku 1985 vedla správu kamenolomů v oblastech kolem Paříže, kde se zřejmě osvědčila, neboť se v roce 1988 stala členkou vedení Nejvyššího důlního úřadu (Conseil général des mines).

Její hvězda začala závratně stoupat, když se v roce 1990 stala poradkyní tehdejšího prezidenta Francoise Mitteranda, později jeho asistentkou. Jmenoval ji do funkce „sherpa“, oficiálního představitele prezidentského úřadu, a v této pozici se podílela například na přípravě summitů G7. V polovině 90. let znovu změnila obor a přešla do bankovnictví jako manažer v pařížské pobočce americké investiční banky Lazard Ltd. Poté byla jmenována generální ředitelkou telekomunikačního gigantu Alcatel, který vedla v letech 1997-1999.

Do jaderného průmyslu přišla v roce 1999, kdy vystřídala Jeana Syrota v křesle šéfa jaderné společnosti Cogema, předchůdce dnešní Arevy. Od roku 2000 postupně iniciovala sloučení Cogemy, dalšího státního kolosu Framatome a některých jiných společností do veleobra Areva. Samotný název Areva bývá připisován právě jí. S jménem „jaderné Anne“ jsou spojeny velké změny tváře francouzského jádra – díky integraci několika původně odlišných uskupení vznikla jediná jaderná společnost na světě, která svou činností pokrývá celý jaderný cyklus, počínaje těžbou uranu (především v Nigeru) a konče výstavbou jaderných elektráren podle vlastních technologií. V několika rozhovorech pro média přirovnala tento model „integrovaného jádra“ ke kavárnám: „(…) Je to podobné, jako…espreso. Uran je palivo, které dodáváte, to je káva, a jaderná elektrárna je kavárnou, kde ji lidé pijí. Například Čína, kde stavíme své elektrárny, od nás odebírá 35% produkce uranu. To je dobrá ilustrace našeho modelu integrace“ (Challenges.fr, rozhovor z 10.7.2008). Proměnila také prezentaci společnosti na veřejnosti neustálým prosazováním nezbytnosti jaderné energetiky a zdůrazňováním, že pro Arevu je vždy na prvním místě především bezpečnost, a ostatně i svou vizáží atraktivní a energické mladé ženy.

Za svou činnost sklidila Anne Lauvergeonová na domácí půdě jak obdiv, tak i kritiku. V současnosti je na její ramenou mimo jiné únos pracovníků Arevy a nigerských uranových společností v Nigeru, kteří jsou stále v zajetí. Faktem je, že Areva nedávno prohrála řadu významných tendrů a čekají ji tvrdé boje, například i o český Temelín. Otázka, zda ji do nich povede sličná „jaderná Anne“, zatím zůstává otevřena.

Související články: Prezidentka Arevy do nigerského Arlitu, kde před dvěma týdny islamisté unesli sedm pracovniků, přijela osobně

Francouzské atomové vášně

Zdroje: Atominfo.ru, Challenges.fr, World-nuclear.org

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..