Pátek, Říjen 18

Klaus se soukromě sešel s Putinem kvůli Temelínu

Vladimír Putin a Václav Klaus, tehdy ještě oba jako prezidentové, na schůzi v roce 2007.
Vladimír Putin a Václav Klaus, tehdy ještě oba jako prezidentové, na schůzi v roce 2007.

Mimo jiné o ruském zájmu podílet se na stamiliardové zakázce na dostavbu jaderné elektrárny Temelín hovořil ve čtvrtek v Moskvě český prezident Václav Klaus s ruským premiérem Vladimirem Putinem. Klaus označil ruský zájem za „naprosto logický a pochopitelný“.

Klaus je v ruské metropoli na soukromé návštěvě, nicméně v moskevském Bílém domě, sídle ruské vlády, s ním asi tři čtvrtě hodiny jednal Putin, považovaný i po odchodu z Kremlu za nejmocnějšího ruského politika. Podle hosta se hovořilo hlavně o ekonomice – a i úvodní slova obou politiků, která mohli slyšet novináři, byla věnována česko-ruskému obchodu. Putin a Klaus se obešli bez tlumočníka, hovořili rusky.

„To, že ruská strana má tento zájem, je naprosto logické a pochopitelné. Myslím, že ten zájem respektujeme, a jde o to, abychom si my potom rozumně vybrali,“ řekl Klaus po setkání českým novinářům. „Ten fakt, že oni (Rusové) slibují, že 60 procent subdodávek půjde z naší domácí české strany, jistě bude jedním z faktorů, který bude ovlivňovat naše definitivní rozhodování,“ poznamenal prezident.

Současně připustil, že i zahraničněpolitický faktor bude důležitý. „Ale přeci jen jistý posun v mezinárodním ovzduší vidíme,“ dodal Klaus a upozornil, že Rusko se příští týden zúčastní summitu NATO v Lisabonu a aliance má zájem o partnerské vztahy s Ruskem. „Myslím, že i to jsou věci, které na to mají vliv,“ poznamenal.

Zájem mají i USA a Francie

Do tendru na dostavbu Temelína se kromě česko-ruského konsorcia Škoda JS-Atomstrojexport přihlásily americký Westinghouse a francouzská společnost Areva. Objem celého kontraktu, čítajícího kromě dvou nových reaktorů příslib tří dalších stejného typu, by se měl pohybovat v řádu stovek miliard korun. O vítězi tendru na dokončení Temelína by podle premiéra Petra Nečase mělo být rozhodnuto v roce 2013.

„Doufáme, že se tendr uskuteční, že se ho zúčastní toto konsorcium (Škoda JS-Atomstrojexport) a že zvítězí,“ řekl minulý měsíc ruský vicepremiér Alexandr Žukov, který byl dnešní schůzce s českým prezidentem přítomen. Podle Klause by však stejná slova nejspíše pronesl i člen francouzské či americké vlády. S premiérem Putinem český prezident podle svých slov jednal i o dalších ekonomických projektech, nejen o Temelínu.

Putin navštívil Českou republiku ještě jako prezident v březnu 2006, ale o jeho případné cestě do Česka ve funkci premiéra se podle Klause nehovořilo. „Jestli je něco v úvahách, tak je to příjezd prezidenta Medveděva,“ poznamenal Klaus a dodal, že i Putin se zmínil o možnosti, že by se ruský prezident mohl zúčastnit zahájení výstavy pokladů Kremlu na Pražském hradu, připravované na příští rok.

Dmitrij Medveděv se už do Prahy podíval, letos v dubnu, ale jen kvůli podpisu nové odzbrojovací dohody s USA.

Klaus je v Rusku už posedmé

Klaus jako prezident je nyní v Rusku už posedmé, tentokráte jako host ruské banky Alfa, která jej pozvala jako hlavního řečníka na slavnostní předání ceny pro zahraniční společnosti působící v Rusku.

Největší soukromá ruská banka patří do impéria Michaila Fridmana, označeného časopisem Forbes za třetího nejbohatšího Rusa; podle časopisu Finans je pátý. Na trhu spotřebitelských úvěrů patří mezi hlavní konkurenty ruské banky nejbohatšího Čecha Petra Kellnera.

Cenu, kterou letos získala společnost Danon, Alfa-bank uděluje spolu s oxfordskou obchodní univerzitou od roku 2003. Ve stejné roli jako Klaus v minulosti vystoupili i bývalý britský premiér John Major, bývalý šéf německé diplomacie Joschka Fischer či bývalý americký ministr obrany Donald Rumsfeld, všichni ale až po odchodu ze státních funkcí.

Klaus se letos v květnu v Moskvě zúčastnil oslav vítězství ve druhé světové válce, kdy odmítl vnímání Ruska jako hrozby pro českou bezpečnost.

O Temelínu hovořil Klaus i loni v říjnu při státní návštěvě Ruska. „Je dobře, že se významná ruská firma snaží podílet na dalším pokračování jaderné energetiky v ČR,“ řekl tehdy český prezident po jednání se svým protějškem. List Kommersant si Klausovu větu vyložil jako známku, že snahy Moskvy, aby Češi nepřijali politické rozhodnutí ve prospěch Američanů, nebyly marné.

Zdroj: novinky.cz

Poznámka redakce atominfo.cz: Ohledně toho, že každá ze zúčastněných zemí hraje i na politickém bojišti, má český prezident naprostou pravdu:

Související články: Americký velvyslanec pro středoevropskou energetiku navštívil Česko

Temelín: Ruský premiér očekává vítězství Atomstrojexportu

V boji o Temelín přituhuje – Areva vydala oficiální prohlášení o své připravenosti

One Comment

  • Ivan

    Clanek jen jeste jednou poukazuje na zjevne proruske nalady na hrade. Bohuzel/nastesti (rozhodnete se sami), ostatni politikove ve vztahu k Rusku projevuji konzervativni opatrnost az obavu. Nicmene spoluucast Ruska na dostavbe Temelina prinese CR nejen velke ekonomicke vyhody, ale i zlepsi vztahy mezi obema zememi, ktere (co si budem nalhavat) nejsou zas tak dobre, jak se nam snazi namluvit diplomati.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..