Pátek, Duben 26

Začalo dovážení paliva na búšehrskou elektrárnu

Panorama JE Búšehr
Panorama JE Búšehr

Íránští a ruští technici začali dovážet jaderné palivo na reaktor v Búšehru v jižním Íránu.  Reaktor však ještě aktivní nebude, jedná se pouze o dopravu článků. Podle íránského ministerstva zahraničí vkládání článků do jádra reaktoru se uskuteční po islámském měsíci ramadánu. Ten letos končí 9. září.

Celkem bude dovnitř reaktoru, a poté do jeho jádra, vpraveno 163 palivových článků odpovídající 80 tunám uranového paliva. „Spouštění jaderného reaktoru je dlouhý proces, který trvá několik týdnů od zavezení paliva. Pak se musí ještě dělat řada testů. Takže zavezení paliva je první krok, spuštění štěpné řetězové reakce druhý krok, který bude následovat nejméně za tři týdny,“ řekla Českému rozhlasu ředitelka Státního ústavu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

„Toto zahájení operace je pro Írán velkým úspěchem. Ukazuje to také odhodlání Íránu a jeho schopnost vyvíjet aktivity spojené s jaderným programem,“ uvedl konzervativní zákonodárce z Teheránu Džávad Karímí. Tuto zprávu uvádí časopis Týden.

Podle odborníků spuštění elektrárny, jejíž výstavba přišla na miliardu dolarů, nepřiblíží Írán k výrobě jaderné bomby, jelikož Rusko bude pro reaktor dodávat obohacený uran a vyhořelé palivo naopak bude odvážet.

Dalším omezením je to, že při práci búšehrského reaktoru bude uran obohacován pouze na 3,5%, zatímco pro výrobu jaderné zbraně je potřeba minimálně devadesátiprocentní obsah U-235. Program na obohacování uranu, který země provozuje a který se už několikrát stal důvodem mezinárodních sankcí uvalených na Írán, umožňuje obohacovat uran na 20% obsah izotopu 235.

Stavbu jaderné elektrárny v Búšehru zahájila v roce 1975 německá společnost Kraftwerk Union AG, společný podnik Siemens AG a AEG Telefunken. Podle původního plánu měla být stavba dvou reaktorů za 4-6 miliard dolarů dokončena v roce 1981. V lednu roku 1979 však v Íránu proběhla Islámská revoluce, po níž němečtí stavitelé odmítli pokračovat v práci a z Íránu odešli.

Začátkem devadesátých let minulého století začal Teherán hledat partnery pro dokončení stavby, ale pro tvrdé sankce a omezení, prosazené USA, nemohly evropské společnosti v Íránu pracovat. Jediným možným investorem se stalo Rusko, s nímž podepsal Írán v roce 1992 smlouvu o spolupráci ve sféře mírového využití jaderné energie a dostavbě jaderné elektrárny. Stavební práce v Búšehru však byly obnoveny až v roce 1998.

V 90. letech z obavy před zneužitím jaderné energie k výrobě zbraní varovaly USA. Od ostatních států tehdy požadoval, aby se nepodílely na dostavbě objektu. Český parlament se v roce 2000 usnesl, že tuzemským podnikům neumožní podílet se na dodávkách pro výstavbu jaderné elektrárny. O velkou zakázku na dovoz vzduchotechniky pro Búšehr tehdy přišla společnost ZVVZ Milevsko.

„Historie jaderné elektrárny Búšehr je unikátní a nemá ve světě obdoby. Stavba této elektrárny začala v roce 1974. Její jedinečnost spočívá v tom, že se ruským expertům ve spolupráci s íránskými podařilo postavit elektrárnu na starých základech s využitím toho vybavení, které instalovala německá společnost před více než 30 lety. Íránský národ čekal na dokončení tohoto projektu 36 let a její spuštění je pro něj symbolické“, řekl ke spuštění generální ředitel ruského Rosatomu Sergej Kirijenko.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..